|
|
Flóra a vegetace nevyužívaných brněnských areálů uvažovaných pro parkové úpravy
Bartoš, Marcel
V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace tří nevyužívaných brněnských areálů, ve kterých v budoucnu vzniknou nebo mohou vzniknout městské parky. Těmito areály jsou Planýrka, areál bývalého odkaliště Hády (Hapalův park) a lokalita, na které vznikne Park Houbalova. Cílem bylo pomocí terénního průzkumu zaznamenat druhovou skladbu rostlin vybraných lokalit, zjistit aktuální stav vegetace a na základě zjištěných dat areály popsat a charakterizovat. Data byla získávána zejména floristickým průzkumem, zápisem fytocenologických snímků, snímkováním vegetace pomocí dronu a v neposlední řadě podrobnou literární rešerší přírodních poměrů zkoumaného území, botanických zdrojů a databází, ale také rešerší o využívání areálů v minulosti, současnosti a také v budoucnosti. Dílčím cílem bylo vytvořit mapu aktuální vegetace studovaných areálů. V terénu jsem zapsal celkem 26 fytocenologických snímků reprezentujících zejména ruderální, křovinnou a travinnou vegetaci a jejich kombinace. Celkem jsem nalezl 389 taxonů cévnatých rostlin, z toho 27 ohrožených (4 zákonem chráněné) a 26 invazních. K práci náleží také dokladový herbář vybraných taxonů, který je uložen v BRNU. Ostatní floristická nálezová data jsou zveřejněna v aplikaci iNaturalist (NDOP) a zapsané snímky jsou uloženy v ČNFD.
|
|
|
Monitoring invazních a nepůvodních rostlin v povodí řeky Ostravice
Zlá, Kristýna
Od pozdimu 2013 do podzimu 2014 bylo v rámci monitoringu invazních rostlin v povodí řeky Ostravice zapsáno celkem 24 fytocenologických snímků na šesti monitorovacích plochách. Pro porovnání výskytu invazních druhů rostlin na jednotlivých úsecích toku i pro srovnání rozšíření invazních druhů rostlin v bezprostředním okolí řeky oproti a okolní zastavěné a zemědělské krajině, byly mé vlastní fytocenologické snímky doplněny o další data z České národní fytocenologické databáze. V celkovém souboru analyzovaných dat (211 fytocenologických snímků) jsem zaznamenala 63 nepůvodních druhů, z nichž je 23 invazních. Nejčastějšími invazními druhy vyskytujícími se na březích a náplavech řeky Ostravice byly netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), křídlatky (Reynoutria spp.) a zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na počet invazních druhů měla největší vliv nadmořská výška. S klesající nadmořskou výškou stoupal počet invazních rostlin. Regulace toku a zástavbové oblasti mají rozněž pozitivní vliv na rozšíření invazních druhů. Frekvence výskytu jednotlivých invazních druhů se lišily v datových souborech z pobřežních porostů a z porostů v blízkém okolí.
|
|
|
Studium problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato diplomová práce se zabývá studiem problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky. Vegetaci jsem zkoumala na Brněnské přehradě, v Tišnově a v Modřicích. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané půdě. Studium vegetačních ploch probíhalo v letech 2013-2015. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami CCA a DCA. Na vybraných úsecích bylo nalezeno celkem 91 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly druhy Impatiens glandulifera, Plantago major, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Convolvulus arvensis, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens.
|
|
| |
|
|
Sukcese vegetačního krytu po velkoplošném rozpadu horských smrčin v NP Šumava
Pokorná, Pavlína
Cílem diplomové práce je zhodnotit současný stav vegetace po velkoplošném rozpadu horských smrčin v Národním parku Šumava a zjistit, zda je bylinné patro horské šumavské smrčiny i po 20 letech od odumření hlavní úrovně porostu determinováno prostorovou strukturou před disturbancí. Celkem bylo hodnoceno 7 lokalit v okolí Březníku, na kterých bylo provedeno snímkování na ploškách 1 m2, které se nacházely pod soušemi, někdejšími živými podúrovňovými stromy a v porostních mezerách. Celkem bylo provedeno 242 fytocenologických snímků. Hodnocení bylo doplněno o orientační průzkum půdních poměrů, kde bylo odebráno 22 půdních vzorků. Výsledky fytocenologických snímků ukazují, že byla prokázána vazba bylinné vegetace na stanoviště v někdejších porostních mezerách a na stanoviště u stojících souší, které dříve tvořily hlavní úroveň porostu. Rozdíl po 20 letech od disturbance je málo výrazný, ale detekovatelný. Bylo zjištěno, že Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus se nachází spíše na ploškách u podúrovňových jedinců a souší, na rozdíl od druhu Luzula sylvatica, která se vyskytuje nejčastěji v porostních mezerách. Z výsledků také vyplývá, že struktura bylinného patra je podmíněna stanovištními poměry, zejména přítomností skeletu na lokalitě. Na plochách s vyšším zastoupením skeletu dominuje Vaccinium myrtillus a je zde větší pokryvnost zmlazení smrku ztepilého (Picea abies).
|
|
|
Vyhodnocení druhového složení vegetace vybraných vinic na Znojemsku
Stehlíková, Jana
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace ve vinicích Knížecí vrch a Horecký kopec v katastru obce Hnanice (okres Znojmo). V každé vinici byly sepsány všechny druhy cévnatých rostlin. Na každé vinici bylo zapsáno 10 fytocenologických snímků. Hodnocení probíhalo v průběhu jednoho roku celkem třikrát a to na jaře, v létě a na podzim. Na obou vinicích bylo celkem nalezeno 80 druhů rostlin, ve fytocenologických snímcích celkem 75 druhů. Ve vinici Knížecí vrch se nejčastěji vyskytovaly druhy Stellaria media, Achillea millefolium a Medicago lupulina. Ve vinici Horecký kopec byly nejpočetněji zastoupeny Lolium perenne, Digitaria sanguinalis a Stellaria media. Z analýzy druhového složení vinic vyplývá, že jsou obě vinice významným zdrojem rostlin a živočichů. Tato biodiverzita je vázána na nelesní biotopy v přírodně cenném území Národního parku Podyjí a je potřeba ji věnovat zvýšenou pozornost.
|
|
|
Analýza druhového zloženia vegetácie rastúcej na čiernych skládkach vo vybranom území
Maxianová, Alžbeta
Diplomová práce s názvem Analýza druhového složení vegetace rostoucího na černých skládkach ve vybraném území, se zaobíra černými skládkami a druhovým složením rostlin. Na skoumání byli použité dvě lokality s černými skládkami, teda ilegálnym odpadem. Na těchto dvou lokalitách bylo vytyčeno několik trvalých ploch, na kterých byli v průběhu každého období (jar, léto, podzim) vykonané fytocenologické snímky. Fytocenologický snímek byl vykonaný na rozlohe 16m2 a obsahuje údaje o pokryvnosti celkové i v jednotlivých etážích, výpis všech rostlinných druhů a odpadů. Odpady byli zatříděné dle Katalogu odpadů. Následně byli údaje o výskytě rostlin a jejich pokryvnosti zhodnocené pomocí programu Canoco 4.5.
|
|
|
Srovnání bylinného patra spontánně vzniklých a uměle založených lesních porostů na bývalé zemědělské půdě v okolí Huslenek
Kretová, Hana
Diplomová práce se zabývá fytocenózami v porostech lesních dřevin na bývalých zemědělských půdách v okolí obce Huslenky na Vsetínsku. Cílem práce je provést srovnání synuzie nedřevnatého podrostu náletové dřevinné vegetace a uměle založených porostů. Průzkum probíhal prostřednictvím fytocenologických snímků ve 4 lesních celcích, kde se nachází porosty o různém druhovém i prostorovém složení a o různém věku. Celkem bylo zhotoveno 83 snímků. Pro porovnání při elektronickém zpracování byl datový soubor rozšířen o data z bakalářské práce Kretová (2016), která se zabývá uměle zalesněnými smrkovými porosty ve stejném zájmovém území. Bylo tak tedy nakonec vyhodnoceno 107 snímků. Pro komplexnější posouzení rozdílů v bylinném patře bylo hodnoceno také půdní prostředí vybraných porostů. Botanické výstupy ukazují značný rozdíl v druhovém složení smrkových a samovolně rostlých porostech. Sukcesní porosty se i v poměrně mladém věku více blíží lesnímu prostředí a vyskytují se zde typicky lesní druhy ve větší míře, než je tomu u smrkových porostů. Hlavními výstupy pedologických dat jsou hodnoty pH, stupeň nasycení sorpčního komplexu a obsah uhlíku. Hodnota pH je znatelně vyšší v listnatých porostech než ve smrkových, rozdíl je patrný hlavně na horizontu Ah. Obsah uhlíku je výrazně vyšší v horizontu Ah. Mírně vyšší obsah uhlíku je ve smrkových porostech než v listnatých. Na hodnotách sorpčního komplexu lze opět vidět vliv smrkového porostu a obsah kyselých iontů, které se do půdy dostávají s opadem. U náletových porostů, které dosud nebyly zařazeny mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa byla provedena typologická diferenciace. Dále byl diskutován indikační potenciál bylinného patra a srovnávány zarůstané a smrkové porosty na základě nadstavbových jednotek geobiocenologického systému.
|
|
|
Vyhodnocení druhového složení vegetace na vybraném úseku železnice
Ševčíková, Silvie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit druhové složení vegetace na vybraném úseku železnice. Vybraným úsekem byla železniční trať v okolí železniční stanice Brno hlavní nádraží a jejího pomocného provozu. Pozorování bylo prováděno na pěti různých stanovištích, a to na náspu, v kolejišti, na odstaveném kolejišti, v mezikolejí a u budov. Vegetace byla vyhodnocena pomocí fytocenologických snímků. Na každém stanovišti byly uskutečněny tři fytocenologické snímky. Hodnocení bylo tříleté a to v letech 2013, 2014 a 2015. Všechna hodnocení probíhala v měsíci červenci. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami DCA a CCA. Na vybraném úseku železnice bylo v průběhu tří let nalezeno celkem 51 druhů rostlin. Nejčastěji se na stanovištích vyskytovaly druhy Ailanthus altissima, Arrhenatherum elatius, Digitaria sanguinalis, Echium vulgare, Equisetum arvense, Parthenocissus quiquefilia, Sambucus nigra.
|
|
|
Studium problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato diplomová práce se zabývá studiem problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky. Vegetaci jsem zkoumala na Brněnské přehradě, v Tišnově a v Modřicích. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané půdě. Studium vegetačních ploch probíhalo v letech 2013-2015. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami CCA a DCA. Na vybraných úsecích bylo nalezeno celkem 91 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly druhy Impatiens glandulifera, Plantago major, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Convolvulus arvensis, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens.
|
host ::
RSS.